Vydání č.7
Tak uplynul další týden a já Vás vítám opět u dalšího vydání Šnečkova týdeníku.
Vzhledem k ne moc hojnému počtu informácí a zajímavostí, které se ke Šnečkovi donesly, resp. nedonesli, se budeme v tomto vydání věnovat i trochu historii.
Ale přeci jen, než začneme vzpomínat, mohli bychom se zastavit u jedné z aktualit minulého víkendu, konkrétně téma - červená karta (dále jen ČK). Samozřejmě, kdo sleduje rubriku Výsledkový servis (kde Vám přinášíme výsledky tří mužstev, v kterých působí hráči našeho spolku), tak si mohl všimnout zápasů Vlašimi a Stolan, kde padlo nemálo ČK (hlavně pak v zápase Stolany - Nasavrky). A právě proto bych si zde dovolil pár vět a zůstal bych pouze u potrestání hráčů našeho spolku, konkrétně samotného Šnečka a Ondřeje N., kteří neunikli tomuto trestu. U prvně jmenovaného se jednalo o holý nesmysl a dodnes neodůvodnitelný trest. Verze rozhodčího, kdy měl v půlce půlky Šneček zmařit 100% šanci hráči, ke kterému se v momentě faulu sbíhali oba krajní obránci, je velmi nedostačující. Samotný faul byl bez pochyb, ale jeho ohodnocení (bez žluté) už vyvolalo tsunamskou vlnu debat. Výsledkem těchto diskuzí eskaloval v pozastavení činnosti rozhodčího Vorla na dvě soutěžní utkání. O výši trestu Šnečka rozhoduje v těchto chvílích Disciplinární komise FAČR, která by mohla zohlednit námitky vlašimského vedení a hlavně čistého Šnečkova rejstříku, který vůbec poprvé v životě odešel předčasně do sprch, způsobem potrestání ČK. U druhého jmenovaného došlo k tzv. Řepkovu blikanci. Samotný hráč se obhajuje proklouznutím míče pod nohou a smůly. Vzhledem k mnoha diskuzím na moha internetových serverech nevím, zda jsou jeho spoluhráči ztotožněny s jeho vyjádřením. No zkrátka, není ČK jako ČK.
Jako vsuvku, bych zde ještě velmi rád zmínil koncert Best of Elan, kteří se posledním turné loučí se svými fanoušky. V tomto týdnu se loučili koncertem s fanoušky Prahy a okolí, kterého se zúčastnil i sám Šneček se starou Šnečkovou. Nutno říci, že z výběru písní byl tento pár trochu zklamán. Písně jako Ak nie si moja, Láska moja, Zalubení a Jedenacte prikazanie prostě nezazněly a samotné loučení kapely postrádalo emotivní atmosféru významu celého turné. Nicméně, velký respekt Elánu!
A teď bychom se mohli věnovat, resp. ukázat si kousek z historie, kterou bychom si mohli připomenout níže vloženou fotografií.
O roku pořízení této fotografie můžeme spekulovat a živě diskutovat, ať už v rubrice Diskuze nebo v níže povolených komentářů k tomuto číslu vydání. Nicméně samotný Šneček by si tipnul rok 1997 a pokud si matně pamatuje, tak šlo o turnaj starších žáků na starém stolanském hřišti a start naší ikony byl vzhledem k věku neoprávněn. Nicméně si u této fotografie můžete všimnout počínajících vazeb a základů našeho spolku Šneci na útěku.
S ohledem na odkaz této fotografie bych se na Vás, milé čtenáře, chtěl obrátit s prosbou, pokud byste vlastnili nějaký podobný kousek, zajímavou historickou fotografii a mnoho dalšího i jiného typu, tak jestli byste mě mohli kontaktovat ať už telefonicky nebo mailem (jar.stary@seznam.cz). Děkuji za případné zapojení a kontaktování!
Vzhledem k už zmíněnému nedostatku informací pro Vás Šneček nemá ani jeden drb nebo zajímavost našeho spolku, což snad pro tentokrát neubere i tak na pestrosti Šnečkova týdeníku. Každopádně se tak ale otevírá pro Vás prostor v níže povolených komentářích, kde můžete psát svoje příhody, historky a další podobné.
To je vše, přeji hezký týden a zase někdy :-)
